Ještěrka zední (Podarcis muralis)

Jak chovat ještěrku zední?

Zajímaví plazi, chovaní v teráriích, nemusí pocházet z dalekých krajů. Půvabná a hbitá ještěrka zední, mezi teraristy oblíbená již dlouho, je obyvatelkou jižní Evropy. Potřebuje prostorné terárium, možnost šplhu, teplo a společnost svého druhu.

Ještěrka zední (Podarcis muralis) je hbitá a štíhlá ještěrka původní v jižní Evropě. Umí s bravurně šplhat i po zcela kolmých plochách – obliba zdí a zídek, starých kamenných staveb a skal jí dala i druhové jméno. V přírodě žije od severozápadního Španělska po severozápadní Turecko až Balkánský poloostrov. Severní hranicí rozšíření zasahuje až na Slovensko a vzácně i na Moravu.

Ještěrka mnoha barev

Jedná se o druh chráněný zákonem a odchyt z přírody je trestný!

Ještěrka zední je nejhojnější a velice proměnlivý druh rodu jižních ještěrek, Podarcis. Vyskytuje se v několika poddruzích a až 40 různých formách, které se liší zbarvením i velikostí. Průměrně dorůstá 20 až 25 cm.

K jejímu rozšíření přispělo i odlesnění - daří se jí na suchých vyprahlých stanovištích a bez problémů žije i na ostrůvcích bez zdroje sladké vody. Občas ji však najdeme i na vlhčích březích potoků a skalách v listnatých lesích.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz 

Aktivní ještěrka potřebuje prostorné terárium

  • Pohyblivé a čilé ještěrky zední bychom měli chovat v teráriu o rozměrech alespoň 80×45×60cm. Ideální je chov v páru, spokojené mohou být i ve skupince samce s více samicemi. Pozor však na to, že v době páření se k sobě mohou agresivně chovat i samice navzájem. Je lepší, když se jedinci znají od mladého věku. Dva samci spolu být v jednom teráriu nesmí, mohli by se vážně zranit i zabít.
  • Jako substrát jim poskytneme směs písku a zeminy. Na většině plochy jej ponecháme suchý, okolo nádoby na vodu jej vlhčíme.
  • V teráriu nesmí chybět dostatek velkých kamenů a kamenných úkrytů, ve kterých si ještěrky v klidu a nerušeny odpočinou a mohou se zde ochladit. Kameny musí být stabilní, můžeme postavit i jeskyňku pomocí malty.
  • Terárium dále doplníme větvemi, nejlépe plavenými kořeny, po kterých mohou ještěrky šplhat a které díky malému objemu prostor k pohybu velmi rozšíří.

Kameny a větve svědčí všem ještěrkám. Pro ještěrky zední je třeba terárium vybavit i zadní, případně i bočními zděnými stěnami s vyčnívajícími kameny. Lze je postavit klasicky pomocí malty a kamenů, ale i z vytvarované polyuretanové pěny, na kterou se pomocí silikonu nalepí písek a která zabere méně prostoru.

Samozřejmostí je miska s čersvou vodou. Terárium také denně mírně orosíme.

Ještěrky se rády sluní

Průměrná teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 25-30 °C , na nejteplejším místě, kde se mohou ještěrky vyhřívat, by měla odsahovat až 35 °C. V noci ji necháme klesnout na 18-22 °C.

Terárium dále vybavíme UV zdrojem, který kombinuje paprsky A i B. Nahradí ještěrkám sluneční záření a je nezbytnou prevencí nedostatku vitamínu D a poruch růstu zvláště u mláďat. Vliv má i na krásné vybarvení plazů.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz 

Jídelníček a vitamíny pro zdraví

Ještěrka zední se živí larvami a dospělci nejrůznějšího hmyzu i jinými členovci, nepohrdne ani slimákem.

Strava by měla být různorodá, vhodní jsou švábi, cvrčci,m kobylky i mouční červi. V nouzi poslouží i speciální konzerva určená pro masožravé ještěrky. některé ještěrky si jídelníček rády zpestří i planými rostlinami nebo kouskem šťavnatého ovoce.

  • Hmyz je vhodné doplňovat minerálním a vitamínovým přípravkem určeným pro plazy (pokud má formu prášku, krmný hmyz v něm lze před podáním obalilt).
  • Zvláště potřebný je vitamín A a D, UV zdroj obvykle potřebu vitamínu D nepokryje. Prodává se spíše ve formě tekuté a přidává se proto do potravy vhodné konzistence, eventuelně do vody k pití. .
  • Zvláště rostoucí mláďata potřebují dostatečný přísun vápníku. Vhodné jsou na prášek rozdrcené vaječné skořápky, nebo sépiová kost. 

V zimě ještěrky odpočívají

V zimním spánku ještěrky v přírodě setrvávají od několika týdnů po více měsíců – záleží na klimatických podmínkách v místě výskytu. I v zajetí potřebují alespoň krátký, dvouměsíční  zimní spánek, aby došlo k páření – v mírně vlhkém substrátu či listí necháme ještěrky zimovat při teplotě 4-6 °C. V tuto dobu nepřijímají potravu. teplota nesmí stoupnout, jinak by byly ohroženy dehydratací!

Vhodným místem k zimování bývá sklep, v nouzi poslouží i spodní oddělení ledničky.

Rozmnožování

Samice poté klade 3 až 12 vajíček do štěrbin či pod kameny –za dobrých podmínek zvládne i tři snůšky ročně. V přírodě se mláďata vylí hnou za dva až tři měsíce, v inkubátoru například při stálé teplotě 26 °C sedm týdnů (v teráriu nebývají podmínky optimální).

Doporučená teplota pro inkubační líhnutí se pohybuje mezi 26-28 °C konstantně, nebo může přes dosahovat 28-30 °C a v noci poklesnout na 22-25 °C, což lépe odpovídá poměrům v přírodě.

Vylíhlá mláďata vyžadují stejné podmínky, jako dospělci. Krmí se hmyzem přiměřeným jejich velikosti.

Akční letáky