Dřín s dozrávajícími plody.

Dřín jako keř okrasný i ovocný, zavařování a kandování dřínek

Zjara se na stráních objeví už z dálky viditelné žluté plochy a lidé se ptají, co je to za keře? Je to krásný a nenáročný dřín, který můžeme pěstovat i na zahradě.

Keř velikosti naší lísky roste zvolna, listy jsou nenápadné, vejčité. Již na podzim můžeme na větvičkách pozorovat poupata, která čekají na první delší bezmrazé období koncem zimy. Pokud jsou větve osluněné, otevírají se poupata většinou již v únoru. Jednotlivé nevelké květy jsou sdruženy do kulovitých květenství; je jich nakonec tolik, že způsobují zlatou záplavu, kterou uvítají také včely. Po odkvětu pomalu a nenápadně narostou plody a koncem srpna uzrají, keř se tak opět probarví, tentokrát do temně červené. Lesklé peckovice jsou velké až 3 cm, elipsoidního tvaru, uvnitř skrývají jedinou velkou žlutohnědou pecku.

Teplomilný keř

Dřín obecný (Cornus mas) je typickým druhem naší teplomilné květeny. Roste ve světlých dubových či habrových lesích nebo v křovinatých porostech často s růžemi, hlohy či trnkami. Z jihoevropského rozšíření zasahuje na Moravě nejdále po Znojemsko, teplé podhůří Vysočiny, Tišnovsko, Drahanskou vrchovinu a Slovácko. V Čechách se s dříny v přírodě setkáváme v Českém krasu, na Křivoklátsku u Berounky, v Povltaví až k Sázavě, v okolí Kladna, v Českém středohoří a v Polabí.

Dřín kvete časně zjaraDřín kvete časně zjaraAutor: Archiv ireceptar.cz

Pěstování dřínu

Dřín je dřevinou nenáročnou, vyžaduje minimální zahradnickou péčí. Netrpí závažnými chorobami ani škůdci.

  • Vysazujeme ho v nížinách a v pahorkatinách, snáší městské klima, ale do horských poloh se nehodí.
  • Vhodná je pro něj každá zahradní hlinitá nebo hlinitopísčitá půda, do které přidáme trochu mletého vápence. Není vhodná vysloveně těžká, mokrá, sléhavá půda.
  • Místo zvolíme na slunci nebo v lehkém polostínu, stín dřínu nesvědčí.
  • Keř je v našich podmínkách plně mrazuvzdorný, nepoškozují jej ani zimní mrazy, ani mrazy v období květu, které sice plně rozvité kvítky zničí, ale z poupat se následně rozvinou další.
  • Dřín sice vydrží i déletrvající sucho, ale má pak malé plody.
  • Pokud chceme mít mnoho květů a plodů, nezkracujeme všechny větve, děláme jen občasnou probírku těch nejstarších, které vyřežeme těsně u země.
  • Keř se množí semeny, klíčení je ovšem zdlouhavé, ale občas nalezneme i samovolně vzniklé semenáče.

Plody dřínu obecného (Cornus mas)Plody dřínu obecného (Cornus mas)Autor: Archiv ireceptar.cz

Začlenění dřínu do zahrady

Na zahradě se dřín dobře uplatní ve skupinách i v řadách stejně vysokých listnatých okrasných keřů. Vynikne mezi nimi velmi časným květem. Hodí se i do rohu zahrady nebo osamoceně před temné vyšší jehličnany, lze ho použít i do nepříliš přísně tvarovaných živých plotů. Ovšem čím více ho řežeme, tím méně kvete. Letním zastíněním vytváří ideální prostředí pro četné vytrvalé jarní květiny, z nichž jej mnohé doprovázejí i v přírodě. Pro lepší přístup vyřízneme větve blízko země, půdu obohatíme zahradním kompostem a vysadíme třeba talovíny, sněženky, jaterníky, ladoňky i ladoničky, sasanky, dymnivky, prvosenky nebo krokusy.

Výsadba

Již vzhledem k předjarnímu kvetení je nejvhodnějším obdobím pro výsadbu podzim. Půdu v místě výsadby obvykle není třeba zvláště upravovat a keře pak vysazujeme na vzdálenost tří metrů od sebe i od jiných keřů. Sazenice mají většinou dlouhé, málo větvené výhony, které seřízneme na délku asi 30 cm, aby se lépe rozvětvily; zalijeme je a před zamrznutím půdy k nim můžeme přisypat kopeček kompostu.

Dřínky lze zavařovat i kandovatDřínky lze zavařovat i kandovatAutor: Archiv ireceptar.cz

Využití plodů

Nejlépe je v pravý čas položit pod keř fólii a plody prostě setřást. Promýváním a cezením pak odstraníme listy, suché větvičky a nečistotu. V malém množství vody dřínky krátce povaříme. Pak je propasírujeme přes síto s otvory tak velkými, aby nahoře zbyla semena. Nakonec se osvědčilo dřeň ještě rozmixovat, aby se lépe roztírala. Dřínky jsou velmi kyselé, a proto vyžadují větší přídavek cukru. Menší sklenice uzavřeme víčky a v zavařovacím hrnci je zahříváme stejně jako jiné zavařeniny.

Daleko pracnější je kandování. Plody sklízíme dříve, pokud jsou již červené, ale ještě tvrdé, musíme je z keře trhat a pak každý rozřízneme a odpeckujeme. Princip kandování spočívá v opakovaném vaření; do vody dáme tolik cukru, kolik je schopno se rozpustit, v průběhu dnů se pak plody nasycují cukrem, nakonec je vyndáme a osušíme. Kandované dřínky výborně drží červenou barvu, nejsou mdle sladké, ale příjemně nakyslé.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Dřínová kytice

Při předjarním řezu snadno rozeznáme koncové větvičky s již se zvětšujícími květními pupeny, byla by škoda je vyhodit, protože ve váze s vodou vykvetou do 14 dnů. Pokud chceme proces ještě urychlit, ponoříme je celé do vlažné vody, třeba na noc. V místnostech s příliš suchým vzduchem nejdříve větvičky ve váze uzavřeme do sáčku z umělé hmoty, který pak poodhrneme a následně odstraníme.

Akční letáky